bez nadpisu

Stanislav Kostka Neumann

bez nadpisu
někdo chce píseň, jiný chce ránu, nikdo se neptá, co ti dal den, co dala noc, a v šedivém ránu zda jsi měl sílu potlačit sten, poraněného bezděčný sten, hněvem či žalem pro zášť a zradu poraněného po sté a zas, vyhozeného na autostradu, kudy se ženou na lup a kvas, krvežíznivých hanebný kvas. těžká je píseň, lehčí je rána, a zbožným přáním zůstává klid. vojna tvá není dobojována, a každý byt je pouhý kryt, odstřelovaný kryt. tím kratší bude krvavá daň, čím tvrdší bude pod ním tvá zbraň. 63