o žalech

Stanislav Kostka Neumann

o žalech
leckdo starosti a žaly cítí temně jako křivdu, kterou páše na něm svět, kterou páše lidstvo, obloha i země na nevinném tvoru, jemuž churavět. kolikrát však žaly, k ledu ukládané, jsou jen marnivého srdce sobectví, kolikrát se řinou smutku slzy slané z marné ješitnosti bez protivenství? jako poeti, jimž rostou ze soukromí pampelišky písní kdesi nad vřavou, pláčou bolestíni stranou těch, kdož lomí rukama i srdcem nad hrou krvavou, nad nenasytnou hrou nelidského tvora, v nějž se mění člověk z matky zrozený; marnou pýchou spjat a zločinů všech hora sesouvá se s řevem na nevinné dny. 69 marno vážit žaly srdcí osamělých, dokud stoupá krev a nářek děťátek. kdo má na to kdy? kdo ze živých a bdělých nechce stavět hráz, když ohněm vzplanul vztek? 70
Básně v knize Bezedný rok (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 15):
  1. karpatská ukrajina
  2. černé lesy
  3. christos voskres
  4. bílá smrt v květnu
  5. kanora
  6. letní stesk
  7. turistické léto
  8. pralesem
  9. ticho na staré hati
  10. bouhar
  11. děťátka
  12. horské macešky
  13. hvězdy nad poloninou
  14. horská studánka
  15. pasačka
  16. když kvetou mečíky
  17. kvetoucí most
  18. u jezera
  19. starý šlojme
  20. chvála kukuřice
  21. pochválíme...
  22. užhorodská elegie
  23. bez nadpisu
  24. didaktika
  25. nejeden
  26. proč neutéci
  27. o žalech
  28. slovo
  29. meditace optimisty
  30. úděl
  31. mrazivé jaro
  32. domovině
  33. čekanka
  34. hlemýžď
  35. jen páteř
  36. každý se bojí o svou kůži
  37. jíst ze tří hrnců
  38. stydím se zpívat
  39. naposled
  40. nezrazuj
  41. proč
  42. zpěv páteční
  43. nad děťátkem
  44. situace
  45. balada
  46. nad padlým bojovníkem
  47. po povodni
  48. listí
  49. prosinec
  50. ochořelá zima
  51. až
  52. cesta