Thespesios.

Jaroslav Vrchlický

Thespesios.
Thespesios to vzácné štěstí měl, že v půli žití ke dnu všeho zřel, čím Bůh, čím živly v boji odvěkém, ký všeho cíl, co bude s člověkem! Pak ještě v život navrátit se moh’, kmet dohonit, co zmeškal mladý hoch, sít všady dobro, moudrost, výstrahy, klid ráje tušit přes vše námahy. Leč koho toto štěstí postihne? Tvůj život před tebou se zamihne, chyť motýla – prch’. – Blázne, za ním běž, a růži, jež ti v cestě, zašlapeš. Thespesios to vzácné štěstí měl, že v půli žití ke dnu všeho zřel. My v smrti až – tu ale v srdci tíž, bez návratu a k tomu – pozdě již! 22