Pravé slovo.

Jaroslav Vrchlický

Pravé slovo.
To pravé slovo najde se tak zřídkazřídka, a přece na něm často visí štěstí. – Buď celý život jedna suchá kytka, vždy pravé slovo bude na ní kvésti. A v středu všednosti a trudů malých, jichž prach na všecko zvolna usedavá, vždy jeho vonný pláti bude kalich a v něm ta radost dojemná a pravá. Sta banalních slov od nás život žádá, až duše zvolna v nich se ztrácí, tone, a stárne, všední... Je-li věčně mladá, ten tvoří div to jedno slovo vonné. To jak zdroj živý na dně jejím leží. jímž suchopár se znova zazelená, až blyskne prachem citu perla svěží jak drahokam, jejž neurve sup, změna. Ó sladká slova útěchy a přízně, jak pozdě hroby jsou pak přísná výtka, žel, v prach a všednost, v úpal naší žízně že padáte tak málo a tak zřídka! 23