Staré drama.

Jaroslav Vrchlický

Staré drama.
To začíná vždy v svitu luny pod starou hruší na mezi, kam doléhají z krčmy struny, v nichž basy povyk vítězí. Chlad s vůní táhne v snětích stromů, vše plno snů a touhy jest, a plný měsíc svítí k tomu a plane do kolejí cest. Sem v tichý koutek z tance vřavy ji za hovoru odvádí, sem sednou hlavu vedle hlavy a nepomyslí na mládí. A dnové jdou, a sama brzy zde sedí v hoři jako duch, ji bodá každý úsměv drzý, ji pálí tichých šeptů ruch. Jak stalo se to, neví ani, a měsíc plá tak dojemně i setře slzu hrubou dlaní a uzlík sbírá se země. 51 A odchází, co v svitu luny pod starou hruší na mezi, sem doléhají z krčmy struny, v nichž basy povyk vítězí. Jak před rokem on z tance vřavy si jiné děvče odvádí a sednou hlavu vedle hlavy a nepomyslí na mládí. Chlad s vůní táhne snětí stromů, vše plno snů a touhy jest, a plný měsíc svítí k tomu a plane do kolejí cest. A zvšednělé to staré drama jak vždy zas stejně počíná, co silnicí jde ona sama a zrádce svého proklíná. 52