Na Zvíčině.

Jaroslav Vrchlický

Na Zvíčině. (K. V. Raisovi)
Kout nejeden jsem viděl české země a vždy se mocně hnulo srdce ve mně, však sotva kdesi v takém vzdechlo stíně jak před kostelem malým na Zvíčině. Do kostelíka, pár dní tomu bylo, než přišli jsme tam, v bouři uhodilo; já blesku stopy na zdích zřel i věži, což blesk tu řádil jak oř bez otěží! Mě napadlo tu, jak se můž jen státi, že do vlastního chrámu Bůh tak mlátí! Tak přemýšleje v údolí jsem přišel, a tu jsem přepodivnou zprávu slyšel, jak Němci Prusům raděj zaprodali ten kostelík, než by jej Čechům přáli; však zaskočeni byli v snaze lstivé. Čech krčmu na Zvíčině koupil dříve. Prus má teď chrám, Čech v hospodě se kryje. Proč Bůh jen Němcům do kostela bije? 107