Písni budoucnosti.

Jaroslav Vrchlický

Písni budoucnosti.
Ó písni, jako perla v moři jež dřímáš lidské ve hrudi, ty’s balsám ráně, úkoj hoři, kdo zvuk tvůj u nás probudí? By šlehnul kovový a jasný, pln síly, ruchu, povzletu zas v národ svobodný a šťastný, jenž spěje k výši rozkvětu? Ó písni, zakleta jsi jistě, ať v srdcích mužů, v srdcích žen, tě chtěl bych v každém hledat místě, ať hvězdná noc, ať slunný den. Na všecka ňadra klepat tiše a ptát se na všech rozcestích, čím žitný lán a les čím dýše, zpěv ptačí slouchat a vln smích; Aa usnout někde v měkkém mechu a cítit zpitý sladkým snem, jak plna jásotu a vzdechů ty probouzíš se v srdci mém! 37