PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

PÍSEŇ.
Ta láska naše stále tak roste tiše a zvolna den po dni, jako ten zářný ve kráse prosté pod hvězdným svitem květ vodní. Roste jak hloubka modrých tvých očí, rosteroste, jak rostou tvé vlasy, z duše tvé paprskem v srdce mi skočí jak slunce po dešti v klasy! Dál ji, ó duše má, štěstí mé, zoře, dál ji nech pokojně růsti, vždyť zpátky v lásky mé veliké moře každým tvým polibkem ústí. 38