ŽENA.

Jaroslav Vrchlický

ŽENA.
Ó ženo, jaké štěstí jsi milující duši! tys křídlo, na němž vznésti se může výš, než tuší! Tys paprsk a tys mana, tys úsměv a tys vláha, tys clona z mlhy tkaná, za níž jest pravda nahá! Bůh po dnech svojí práce zřel všady vládnout změnu; i šel, usmál se sladce a stvořil ještě ženu. „Když nemohu se vyhnout té všemohoucí změně, tož obraz její stihnout chci aspoň v krásné ženě!“ A tak dnes usmívavá, jak lesk jarního jitra, a pak zas půlnoc tmavá nám, ženo, kyneš zítra. 34 Tak rozdáváš své skvosty a bereš za to žití, my všickni jsme jen hosty, jimž dává tvůj ret píti. Ó budiž požehnána, ať tmavá nebo plavá; tys paprsk a tys mana, v níž lidem bůh se dává! 35
Básně v knize Poutí k Eldoradu:
  1. PROLOG.
  2. NOVÝ ŽIVOT.
  3. ROZMLUVA.
  4. SVATEBNÍ.
  5. CESTA OŘEŠÍM.
  6. SLOKY.
  7. BOHYNĚ.
  8. TERCÍNY.
  9. VEČERNÍ MODLITBA MILUJÍCÍCH.
  10. V PROBUZENÍ.
  11. ŠTĚSTÍ.
  12. ADAGIO.
  13. VYPLNĚNÍ.
  14. PÍSEŇ.
  15. LIST Z DENNÍKU.
  16. HLAS.
  17. ŽENA.
  18. PÍSEŇ O ŠTĚSTÍ.
  19. PÍSEŇ.
  20. JARNÍ.
  21. Z LESA.
  22. CO DĚLAT Z JARA.
  23. BÁJ LESA.
  24. SLOKY.
  25. VEČER VE ŽNÍCH.
  26. OBZORY.
  27. TŮNĚ.
  28. JARNÍ MOTIV.
  29. PODZIMNÍ KRAJINA.
  30. PO DEŠTI.
  31. ZAS KVETE KAŠTAN...
  32. NIKDY SPÁT!
  33. POESII.
  34. ŠKEBLE.
  35. LAMPA.
  36. U CÍLE.
  37. FLAT, UBI VULT.
  38. PRO VĚČNOST.
  39. Ký div, že básník často v knize svojí,
  40. V LETNICÍCH DUCHA.
  41. PRŮVODCE.
  42. TÉ, JEŽ ČÍTÁ APOKALYPSU.
  43. APOSTROFA.
  44. NÁVRAT.
  45. RESIGNACE.
  46. PÍSEŇ DUŠE.
  47. PERSPEKTIVY.
  48. MEZI PŘEKLÁDÁNÍM „BOŽSKÉ KOMEDIE“.
  49. V STARÉ JHO.
  50. MYŠLENKA.
  51. NOČNÍ ZPĚV MERLÍNA.
  52. Ó básníci, jen tvořte dál a stále,