JARNÍ MOTIV.

Jaroslav Vrchlický

JARNÍ MOTIV.
Já, zemězemě, tobě nezávidím, ty květy, které všady vidím, má duše tobě rovna v jaře má písní dost. A jak tvé luhy dřímou v páře, půl hebký stín, půl zlatá záře, tak na mne z daleka se dívá má minulost. Jak plný květů strom tvůj kývá, den za dnem nechám ať jen splývá, já klidně mohu v lepší žití si klenout most, Aa milovat a žít a sníti, vždy z plných rtů i číší píti; kdo strojí hod – co mně je potom? já pouze host! 53