MY.

Zikmund Winter

MY.
Milenci jara a podzimku, trpíme tajemným smutkem v touze po jiných krásnějších světech. Na bílých tajemných křídlech, cizinci, plujem zde se srdcem dětí, které Cos v daleku tuší, nemocné dosud Věčnem. Pláčeme v měsíčním svitu pro útlé vysněné ženy, snoubenci Princezny Mrtvé. Krása nám o Věčnu zpívá, svět v nitru teskně se lomí, mollové milujem’ tony, raněná srdce... 30