ZEMĚ ILLUSÍ.

Zikmund Winter

ZEMĚ ILLUSÍ.
Krásná Země Illusí, krásná, krásná... Tisícerými rukami s touhou na dálku zobjímaná, tisícerými ústy v křečích horoucně na dálku zulíbaná – krásná Země Illusí, krásná, krásná... Hlava se v dlaně kloní, smutná jak Nekonečnost, horoucí Láska v ní zpívá, bolestná jako Věčnost – nikdy neukojená, nikdy nevyhojená, samá a samá Nekonečnost... Tam na Horách, tak marně vytoužených, spí oné Země sen – tam na Horách, v tisíci nocí sněných, tušen – nespatřen, toužen – nedotčen od srdcí Věčností poraněných, tam, někde tam spí Oné Země sen... Tam, ano tam... Krásná, krásná Země Illusí... 97