NÁLADA RESIGNACE.

Zikmund Winter

NÁLADA RESIGNACE.
Z rozbitých zemí marných dnů domů se vracím zpět, znavená hlava, gesto mdlé, ztrnule smutný ret... Do tvrdě smírné myšlenky, jak v hrobku kamennou, bez zvuku, barvy, bez ozdob, jen s dutou ozvěnou, zavírám duši zemdlenou, v dlaň kladu hlavu znavenou, nade mnou, kol mne kámen jen, nehybný kámen pode mnou... Apage každá radosti, apage žádosti, nechť v nitru trudy rozrytém, jak hnízdo, navždy uhostí rum hrobu se, mráz nirvany, klid tvrdé duté prázdnoty, lidskému stádu neznámý. 58