VÁNOČNÍ.

VÁNOČNÍ.
Dnes moje srdce touží někam v dál – je nějak samý pláč a samé usmívání... Jak někdo vánoční by hymnu zazpíval v samotném srdci mém při slavném světel vzplání! Na nebi, v řece, v oknech, v zrcadlech třesavá světla v samých odrazech, – jak možno snít jen v nejkrásnějších snech – ční do výše a nesou výš můj sen! V mém srdcí radosti cit, celý postříbřen, jak vlasy Stromu v tento Štědrý Den, tak do daleka, do daleka svítí... Ó, jaký tichý šum kol, jak se všechno třpytí! Tak povzneseně slavně možno dnes jen sníti! Tak volno je, tak lehko k úsměvu! Tak srdce úsměv samo, pranic víc! Jak v dálce, ve výší by křídla andělů čarovně zvonila všem snivým duším vstříc a nesla s výší vzkazem plesné gloria; jak Boha samotného velká fujara by slavně zavzněla – 78 tak září, zpívá celá duše má! Vše, vše dnes září – okna, zrcadla... Je zbožným zrcadlem dnes celá duše má! 79