ČESKÁ LITANIE.

Emanuel z Čenkova

ČESKÁ LITANIE.
Ó, duchu tajemný, jenž všechno vidíš, i světů koloběh i deštné rosy třpyt, vše znáš a pronikáš, svým kynem řídíš, – zda také zříš můj porobený lid? Ty králi světů, hvězd, vše, co se děje, tvou vůlí děje se, jež vládne světlu, tmám.....tmám... zda také víš, že lkáme bez naděje, že vše, i rodnou mluvu, rvou juž nám? Ty můžeš vše....vše... Za naši tajnou vinu, za naši babskou chabosť, nesvár, za spory, ach, můžeš oheň dštít do vlasti klínu, nás zahubit jak plémě Gomorrhy, ty můžeš rozpoutat zas živlů sváry a vlny přivolat té velké potopy, ty můžeš otevřít zde sopek žáry, nás jedním vzmachem shladit bez stopy!....stopy!... Ó, děj se vůle Tvá!....Tvá!... Jen rci mi, Bože, proč necháš lid můj spínat hanbou rabských pout, proč cizák smí nám loupit naše lože, na cestě k smrti v tvář nám naplvnout? 16