NAD KNIHOU VERŠŮ ALFREDA DE MUSSET.

Emanuel z Čenkova

NAD KNIHOU VERŠŮ ALFREDA DE MUSSET.
Kde je ten krásný, zlatý čas, kdy lkala toužebně tvá sladká sloka o svůdném lesku dlouhých řas, o kouzlu čarovném a žáru oka, o plášti, jímž jest ženě vlas? Dech mládí zas mým srdcem chvěl nad knihou tvou, již dámy měly rády: Ach, písně lásky ze Španěl! Za nocí modravých ty serenády, jež básník markýze své pěl!... Ó vzhůru vína poháry! Po pitce vesele jen na balkony! V dívčího smíchu rozmary se jemně vplétají prosebné tóny lahodně sladké kytary... Ach, krásná dobo lásky, vnad, což vskutku nenavrátíš se nám více? Již neumějí milovat poeti naši: Žluté mají líce a fantastický magův šat, z nich každý vyžilý má hlas a každý nervosně je rozechvělý, zrak plá jim chorobně zpod řas... Ti naši poeti, ach, neuměli se napit z číše mládí v čas! 35