DVĚ SLOKY O PŘÁTELSTVÍ.

Emanuel z Čenkova

DVĚ SLOKY O PŘÁTELSTVÍ.
Když v mládí najdeš druha, jenž ti milý, hned citů poklady s ním chvatně rozdělíšrozdělíš, stisk ruky jeho lékem v těžké chvíli, před jeho pohledem taj duše odhalíš, on zná tvé velké sny a síly sporé, on zná to místo, kde tvé srdce choré, než tvoje milenka on tobě blíž. Tak zprvu s druhem kráčíš rovným krokem, leč pozděj v běh se dáš v té žití areně, bys palmu slávy stih’ – hle, druh tvůj skokem juž pádí za tebou, zášť tají tlumeně, a z druha sok se stal, jenž ví kde raní, kam k srdci dýku vésti má svou dlaní, jež tiskla ruku tvou tak nadšeně! 45