ÚSPĚCH VEČERA.

Emanuel z Čenkova

ÚSPĚCH VEČERA.
Po každém jednání jak bouře potlesk zněl, a bledý autor usmíval se blaženě, dech teplé radosti mu celým tělem chvěl, když herce viděl uklánět se na sceně....sceně... Tak v slávě prchal čas. – Hle, výstup poslední! – Tu obecenstvo odvracelo zvolna zrak od sceny dojemné a jako nervosní na sedadlech se začlo vrtět šumně tak. A dámy ozdoby svých šatů rovnaly, a dřív než na jevišti hra se skončila, z parterru, balkonů jak proudů přívaly se zdvihla elita, k dveřím se tísnila. A herec pospíchal též chvatně s rolí svou, byl mrzut, nečekal juž nikde potlesku. – Divadlo děsilo svou jasnou prázdnotou a krutě zívalo v pozlátka odlesku. 42