NA SKLONU STOLETÍ.

Emanuel z Čenkova

NA SKLONU STOLETÍ.
Páni hoši, je to nudné na tom sklonu století: Rozum řídil lidstvo bludné jako tyran, jenž je hoden prokletí. Rozum stále zemí vládne, – bože, jaká fadessa! – Vizte rámě jeho pádné! Poesie, hle, též jeho maîtressa. Rozum jesti klíčem všeho, jím vše končí, počíná, lidstvo otrokem jest jeho, on je cesta v příští ráje jediná. Páni hoši, chcete s trůnu svrhnout toho Titana? Ve věčnosti zrozen lůnu, obra toho nezkosí ni Morana! Páni hoši, je to nuzné! Jak jen rozbít světa klec?.....klec?... Marno vše – i verše hrůzné, jež nechápe nikdo – ani šílenec! 36 Či ty verše, hračku žertů, skýtáte nám z noblessy? Musu poslali jste k čertu, zbyl jen šašek pro smích v ten věk fadessy. 37