SILNÝ DEN

Miroslav Rutte

SILNÝ DEN
Do zelené trávy, do hluboké trávy, opilý sluncem a milováním hravý padl jsem, povalen letním dnem. A jak mi na srdce poklekal, růžovým šípkem se mi smál a ústa mi vmáčkl v zem. Když padal jsem do mladých vln, svět pokřiku lásky byl pln, loktem jsem rozmáčkl květ. A nyní již celý tak nahořkle voním, v trávě se válím, čmeláky honím a zelenou trhlinou dívám se v svět. Jak těžké a nasládlé krůpěje, z nichž každá se na srdce usměje, světlo mi stéká v klín; a po chvějících se chudobkách, jímž zrůměnil lístečky milostný strach, zřím míjeti boží stín. 22