ČTYŘI TĚLA

Miroslav Rutte

ČTYŘI TĚLA
Dnes bych chtěl mít čtvero žhavých srdcí a čtvero mladých těl, zázrakem se rozštěpit na čtvero mladých hochů, abych mohl nastaviti slunci větší plochu. Jedním tělem vyskočil bych na vzpurného koně, když si štěstí nejde pro mne, vyjel bych si pro ně, byl bych rytíř bláznivý, jenž za stínem se žene a na černé srdce noci má kopí napřažené. Druhým tělem s mladou ženou šel bych do polí, kde láska chutná jako chléb a srdce nebolí, kde lidské oči, políbeny, štěstím krásně svítísvítí, jako by dva kousky nebe spadly mezi kvítí. Třetím tělem vyrazil bych s obnaženou hrudí, stisk bych v náruč jarní jitro, jehož hladkost studí, s větrem bych se křížkoval, do země zakles’ nohy a z mladých prsou zavolal na mladé bratry bohy. A moje čtvrté tělo by na kříži umřít chtělo, aby moji lásku ve víno proměnili a dali píti všem, kdož marně žízniví byli. 58