VÍM, ŽE JSI

Miroslav Rutte

VÍM, ŽE JSI
Vím, že jsi. Kdybys nebyla, noc by se pod vlastní tíhou do temnot zřítila, a já bych na křižové cestě pod srdcem svým kles a nevstoupil do nebes. Vím, že jsi. Kdybys nebyla, i nejchudší vůně by srdce mé zabila, můj úsměv byl by jak žebrák, jenž klečí na nároží – ejhle, syn boží! Vím, že jsi. Kdybys nebyla, každá ruka by trnovou korunou čelo mé ovila, a já bych rukama lásky lásku svou zardousil, by nikdo už živého z hrobu nevzkřísil. Vím, že jsi. Kdybys nebyla, z nejhlubší bolesti touha má tebe by stvořila, a hvězdy bych přinutil, by očima tvýma se staly a nad duší mou vyhnanou zaplakaly. 95