JAK VYJDE Z KOLÉBKY...

Vladimír Houdek

JAK VYJDE Z KOLÉBKY...
Mou vášeň mučivou a věčně utajenou, v mé hrudi pálící – teď chcete vzbouzeti? Nuž, rukou v pocelech a lásce vycvičenou jak máť se chopte jí! Jeť rovna dítěti, jež ve své kolébce se houpá odměřeně a nechce chladný van v své nechat tílko vát. Už mohlo běhat, hrát a dováděti denně a přece nechává se moudře kolébat. Až měkce za ručku dlaň vaše uchopí je – což není odměnou, když by tak vzrůstalo a na klín lezlo vám a bralo vás kol šíje a slova důvěry vám při tom šeptalo? Až přitisknete je k svým ňadrům v sladké tísni, pak bude vzrůstati k vám něha dítěte. Jak vyjde z kolébky, hned nožky sobě třísní, však vy je s radostí tím větší přijmete. 15