KOŘENY.

Vladimír Houdek

KOŘENY.
Strom, který hrdě vztyčený svou hlavu vzpíná do oblak, v bouř nese bujné síly znak před klikatými plameny. Je rád, když na něm zpěvný pták se pod list choulí zelený a kvete – nestará se však, co činí jeho kořeny. Je šťasten, pokryt zemí svou ten kořen, který živí jej a nepocítí blesků rej. Tak mohutnější lidstva díl, jenž v boj je sílí myšlénkou, se šťasten v hloubi země skryl. 25