TY BUDOU Z TĚCHTO...

Vladimír Houdek

TY BUDOU Z TĚCHTO...
Stařeny kostlivé a hnědé s tou vráskovitou tváří lednou – ty budou z těchto – v hlavě šedé vzplá myšlénka jim na mne jednou. Čilejším tempem pozachvějí se tepny jejich zimomřivé a blýsknou upomínky živé v jich zraků šedé beznaději. A jako struny strhané na houslích, obemšených plísní, mdle prochví zvyklé tóny z dáli: jich zdrhlé nervy provane poslední, mroucí echo písní, jež mé kdys ruce na ně hrály. 16