PÍSEŇ O PODMOŘSKÝCH KABELECH.

Vladimír Houdek

PÍSEŇ O PODMOŘSKÝCH KABELECH.
Nervy, vždy klidné v nejprudší bouři, radosť i žaly lhostejně nesou, ve mžiku rozruší milion duší. Nesou výkřiky mučených srdcí k ledovým mozkům. Jsou prodloužením nervů radostí spitých i zmrazených děsem. Jeden jich konec, v půdě krvavé stopen, chvěje se jásotem barbarských vítězů, druhý je vetknut v daleká ztýraná srdce. Mají klid mrtvol, blíže nich spočívajících. Nad nimi vlnění, tříštění věčné, věčné jak spory mozků a srdcí. 24