ZA ŠTĚSTÍM.

Jan Rokyta

ZA ŠTĚSTÍM.
Vyšlo Štěstí, vyšlo v lesy, zpívalo si zlaté písně – tajemné ty oko v dáli, nedívej se na mne přísně! Půjdu stezkou prostřed lesů, kde si Štěstí písně zpívá – proč se stále temné oko z hlubin dálek na mne dívá? Najdu Štěstí, s jeho písní zlatou vzletím nad oblaky – zapomenu, že tam z dálky dívají se přísné zraky... 21