POJĎ, SESTRO BÍLÁ...

Jan Rokyta

POJĎ, SESTRO BÍLÁ...
Pojď, sestro bílá, půjdem’ žitím spolu a budem’ hledat cestu k lepší době – rmut života kde strhnul by mě dolů, Tvá ruka bílá pozdvihne mě k sobě. A budu zorávati tvrdé skály, blín vytrhávat, vykopávat trní – a sázet květy, jež mi Tebou vzplály, a z našich polí rozsévati zrní. A budem’ dobrý souzvuk v žití vření, zlo zdvihne-li v mé duši hlavu hadí a v dissonanci čistý akkord změní – Tvé duše van ji zase v souzvuk sladí. Tak půjdem’ zahleděni v lepší příští, jež zrak můj roznícený v dálce tuší, kdy mořem bude, v srdcích co nám prýští, kdy víc než dnes zem bude světem duší!... 80