TVOJE ZAHRADY.

Jan Rokyta

TVOJE ZAHRADY.
Zabloudil jsem do Tvých zahrad, pustil lebku Hamletovu – jaký svět se plný jasu hlásil u mé duše k slovu! Co v těch květech leží krásy, které tady září v běli – pochybnosti, smutky, žaly jak by byly odumřely! Kalichy jsou jako vínem po kraj naplněny vůní – plody stromů jako v báji zlatem září na výsluní. Jako v jižních hájích z myrtí, tak se mi tu volně dýchá – v alejích a mezi květy svatý mír zde kráčí zticha. 115 A já s Tebou v jeho stopách, na rtech nevyřčená slova – zlaté slunce nade hlavou – – za zdí lebka Hamletova... 116 OBSAH:
I.
Pozdní píseň9 Nečtěte mých veršů10 Sníh12 Modlete se za mne!14 Mořské oko16 Melodie19 Za štěstím21 Krajina z pohádky22 Lesní jezero24 Proč Jsi zaslzela?26 Ty’s netušila28 Svíce30 A kvetou lilie bílé31 Mému slunci33 Vídal jsem Tě ve snách34 Sestra Láska35
[117] II. Večer39 Podzimní mlhy40 Lilie42 Naše láska43 Odříkání44 Soumrak46 Čtverolístek47 Kvítí proti hoři48 Až půjdeš na hrob matičky49 Všednost50 Ó, viď, ty duši mou máš ráda51 Já bojím se dravých objetí vášní52 Láska duší53 Snad se víc již neuzříme55 Všecky smutky pominou57
III.
Setkání61 Štěstí62 Vezmi mě, má dobrá vílo64 Mám tě rád!66 Na perutech lásky68 Duše ženy69 Ach, ano71 Světlo72 Byl svátek našich duší74 Západy76 Duše andělské77 Moje modlitba78 Pojď, sestro bílá80 Má jitřní zoře81
[118] Tvůj bílý květ83 Smutek84 Polož ruku na mé čelo85 Stín86 Tak mnohé chápu líp88 Plavba89 Chvíle štěstí90 Vzpomeň si91 Vlčí mák93 Smutek Tě políbil94 I když mě dálka odvede95 Suché kvítí96 Poslední myšlenka97 Jak stýská se mi!98 Mír100 Proměna101 Rád mám Tvůj výraz zamyšlený102 Lekníny104 Vřes105 Hrad Štěstí107 Když hledím v Tvoje oči109 Až budeš mojí ženou111 Madonna112
IV.
Tvoje zahrady115
Vytištěno v listopadu 1899.
E: tb; 2006 [119]