Vnitřek mého chrámu Lásky.

K. Egor

Vnitřek mého chrámu Lásky.
Má bílá duše, Vám vyzpíval jsem celý život; již nevím, nevímnevím, co mohl bych podati víc. Vy také, dítě mé, zkončila Jste život ve mněmně, svou velkou lásku, jež silnější než smrt. Teď účty hotovy. – Dokonáno všecko. Co dala láska? Co zbylo ještě v duši? – – – – – – – – – – – – – – – – Ať hudba divoká zazní v ráz! Neb plakal bych... snad bylo by snáz... : „Umřeme, umřeme, co bude z nás?“ „„Modlit se, modlit se, modlit se zas!!““ „Ku komu, ku komu,“ sténám já v kvas. – – – – – – – – – – – – – – – – (Buď způsobný, hochu, napomínám sebe, a vzpomeň na peklo a vzpomeň nebe).nebe.) Ó Bože! – Tulák jsem a chudý, poslední žebrák. Své bídě já posvětil lásku, Tvou duši, má Svatá. 28