Až potom...

K. Egor

Až potom...
Jak děti ruku v ruce půjdem’ v jaře, a zpívati si budem’ o lásce my spolu. A písní bude kraj náš v ranní páře, i slunce zanotuje všeho do hlaholu. Jen květy u cest budou záviděti, jak dovedli jsme v nádherných tak barvách vzkvésti. Však život náš vždy láska věčná světí, že závist, bol a trní bídy změní v štěstí. – 42