POKLAD.

Jaroslav Haasz

POKLAD.
Kde kůra srdce lidská halí, je mnohý poklad tajně skrytý, jen světluškou se kmitne v dáli těm, kdož jdou kolem jako v snění, leč kolik zlata v sobě tají, ti pouze zvědí, kteří znají znak nad příchodem k němu vrytý a dovedou jej vykouzliti. A mnohým lesk, jenž sluncem svítí, když odešli, se v uhlí mění. Však velký poklad lásky pravé tam, kde jsou bolu křižovatky, v klín tmavé skály ukryt leží, kde poutník nejméně jej tuší. A otvírá svůj pohled sladký jen, když je velký pátek duší 47 a dlouhý týden utrpení se chystá v květech ke vzkříšení. 17./XII. 1882.
48