Její jméno.

Její jméno.
Tak jako jaro tiše slétá k zemi, tak hudbou kane do mých teskných dum to jméno sladké... Srdce chvěje se mi a klesá v náruč vlídným snům. A já dnes cítím po té době bědné a po těch letech trpkých, těžkých ztrát kol svého čela nápěv písně jedné opojným dechem tiše vlát. A byť ten nápěv byl jen sebe kratší a byť i záhy po něm přišel mráz, ta jedna chvíle pro věčnost mi stačí a jednou se mi umře snáz. A není-li víc život, jen žert pustý, kde darmo člověk po štěstí se ptá, mně sladším bude, jejími kdy ústy jej Láska ke mně zašeptá. A to, co bylo i co bude dravý, a hrozný zápas, který žitím zvem, spíš ponesu a vítězný z té vřavy si vyrvu diadem. 11 A to, co bylo i co bude, zhojí ten jeden den, kdy moh’ jsem navždy vrýt tu její lásku v duši duše svojí a její jméno ve svůj štít. 14. 3. 83.
12