Stopa v písku.

Bohdan Kaminský

Stopa v písku.
Z rána dne druhého, kde se mnou kráčelas, už drahá tvoje stopa zahrabána. Ale když sám a sám tu v snění kráčím zas, mně líto je a teskno neskonale. A víš, co myslím si? žeŽe všech tak srovná stop ten věk, kdekoliv nohu svoji stavíš. Zajde tak vše a vše tu čeká jenom hrob. A jestli někdo po letech nás najde? Dá mi pak někdo jedno kvítí v chudý rov a usměje se na mne pohled známý? Kdo ví. My budem spát, k nám přijdou na hřbitov se tiše líbat milující noví. 24