Andante.

Bohdan Kaminský

Andante.
Zas pročítám ty drahé tvoje listy a je mi teskno, v dlaně čelo padá. A vidím zas tvůj velký obraz čistý – a ty bys chtěla umříti tak mladá... Ne, drahé dítě, bez výčitky, němé jsou rty, jež tebe vroucně líbat směly. A jednou snad si rádi vzpomeneme a pro sebe mít budem pohled vřelý. Že umřela nám láska a že leží v tom srdci mrtvá a v snách těžkých dříme: – pojď, bez shledání než se rozloučíme, tu hrudu hodit na hrob její svěží. 64