NEMOCNÁ RŮŽE.

Emanuel Lešehrad

NEMOCNÁ RŮŽE.
Na mojím loži vykvetla růže. Vůně však z květu uprchla... Pohlíží nena mne s něžností ženy, která už dlouho čekala. Hlodavec jakýs v listech se tají,tají. Ta růže vadne, usýchá. Je mi jí líto... Vždyť je tak krásná! Hlodavce hledám, skrývá se někde. Hledal jsem dlouho, nelze ho najít – patrně, zničiv květinu, zmizel... Jen rudá růže pozvolna chřadne... Prosí mne o milost, prosí. Pohlíží na mne s něžností ženy, která se posléz dočkala... 21