HAMLET.

Emanuel Lešehrad

HAMLET.
Stanul jsem ve snu před čerstvým hrobem. Pojednou slyšel jsem hlasy, sípavé smíchy, chřestění hnátů. „Cizinče, k čemu sem chodíš? Co tady hledáš? Máš času dosti. Až jednou –“ Já zvedl lebku, jež ležela stranou, přitisk ji k ústům, vzkřikl: „Já umřel dávno! Já nikdy nežil! Já přišel mrtev na svět....“. 72