ADAGIO.

Emanuel Lešehrad

ADAGIO.
Sněhové vločky padají k zemi; zraky se klíží. Mé ruce držící obrovskou knihu leží na prsou; u mého lože blikotá lampa na nočním stolku. Tiše přichází nádherná žena, aby nalila vody růžím ve váse; veliké světlo plní můj pokoj. Ležím na studeném loži. Sněhové vločky padají k zemi, váhavě... měkce... 39