CIZINEC.

Emanuel Lešehrad

CIZINEC.
Je zářijový kalný den. A pokoj v záři sluneční. Je vidět třináct princezen oděných v roucha sváteční; na jejich tvářích možno zřít šlépěje zhaslých nadějí, co zatím venku slyšet znít naříkat vítr alejí. U krbu sedí v komnatě, jak ševel listí jejich hlas, tak sedí smutně, zapjatě a pletou sobě dlouhý vlas. Blesk. Fialová komnata. Kostlivec civí do oken. A na podlahu ze zlata se kácí třináct princezen. 84