Píseň světlušek

Stanislav Kostka Neumann

Píseň světlušek
Kaneme se smrků, kaneme s dubů nocí dnes vlahou jak polibek, tisícem žhnoucích a milostných vrubů hebce jí zdobíme temný vděk. Svítíme žádostí, svítíme blahem, rozkvětem uprostřed pohody, ve vzduchu vonném, měkkém a nahém tančíme ke chvále přírody. Slavičí vroucnosti vášnivé vzlyky našeho reje jsou doprovod, vzdávají zemi a osudu díky za vůni lesů a za šum vod, za život blažený na ňadrech matky, za krásu pudu, jenž zahořel... Svítíme, tančíme život svůj krátký na křídlech nesouce jeho pel, a, když se naplní dní našich sudba, klesáme hebkého do mechu, nad námi zašumí pravěká hudba: po tanci třeba je oddechu. 65