Lakomý a Závistný.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Lakomý a Závistný.
Opustivše vlasti, žen y dětí, S Závistným šel Skoupý; Perun s nimi třetí. Když svou cestu skončili: Já jsem Zevs, dí Bůh, a byť ste toho zkusyli, Oč mne prosyt budete, Toho dojdete; Dostane, co bude koli první chtíti, Druhý má to dvojnásobně míti. 37 Nechce Závistný být prvním, lakomce pobouzý, Lakomý než také prvním být se zpouzý. Závistný, jsa rád, že Skoupý toho pykne: Vylup mně, ó Bože! jedno oko, křikne. Stalo se. Y tak, an v také zýskat měli době, Ztratil oko Závistný, a Skoupý ztratil obě.