Satir a Pocestný.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Satir a Pocestný.
Pocestný šel lesem o Šimoně Do Třeboně. Najednou se octne v pustině U divoké jeskyně. Satir právě svátek světí, Žena, on a čtvero dětí. Čas byl k obědu; a všickni zvláště mláďata Dobrou mají chuť, ta kozonůžčata. Satir, sedě na mechu, Volá naň, by vešel pod střechu. Poďte, praví: Okuste, jak dobrá naše Kaše. Pocestný se nedá hrubě pobízeti, A že bylo poledne, S chutí mezy děti Přisedne. Že pak bylo chladno, do rukou sy fouká, Satir na to kouká. – Potom vezma lžícy, na kaši zas dmýchá. „K čemu pak to, hoste?“ Satir optat se pospíchá. 49 Jednou hřeji ruce, foukaje; Po druhé zas dmýchaje Chladím vaši Kaši. Kozonoh se zamračí a brouká, „Jdi mi po svých! vece: Ten, kdo fouká Studené y horké stejně z huby, Jed má mezy zuby.“
Básně v knize Fialky:
  1. Mračno.
  2. Tesař a Merkur.
  3. Píseň na Radost.
  4. Vrána a Liška.
  5. Žáby o krále prosýcý.
  6. Píseň na Jana Žižku z Trocnova.
  7. Hlemejžď a Zajíc.
  8. Přenocování Ládino.
  9. Pavouk a Moucha.
  10. Večír v létě.
  11. Lakomý a Závistný.
  12. Rada Zvířat.
  13. Hora k porodu pracujícý.
  14. Oda o nepokojnosti duše z Prozřetedlnosti božské.
  15. Satir a Pocestný.
  16. Oda k Bohu.
  17. Žaludek a Oudové.
  18. Oda k svátku Slečny M. B. z R.
  19. Můj Ráj.
  20. Knihy.
  21. Pěnice a Slavík.
  22. Oda o Velikosti božské
  23. Liška bez Oháňky.
  24. Mládek a Běla.
  25. Krokodýl a Sum.
  26. Publia Virgília Márona, sedlanka sedmá.
  27. Mravency a Kobylka polní.
  28. Cedr Černohorský.
  29. Pokorný lev.
  30. Pes.
  31. Oklamaná naděje.
  32. Hlas Čecha.
  33. Čáp a Liška.
  34. Blaženost.
  35. Na Marynu.
  36. Pes a Vlk.
  37. O velebnosti božské.
  38. Věk zlatý.
  39. Dvě Myši.
  40. Vaněk Všeboj.
  41. Píseň Šebestyánovi Hněvkovskému, dle Horáce: Vides, ut alta etc. Oda IX. lib. I.
  42. Na jazyk český.
  43. Volení.
  44. Homérova Iliada. Píseň první.