Mravency a Kobylka polní.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Mravency a Kobylka polní.
Mravency jsou hospodáři; Lační nikdý nebyli. Jednou při slunečné záři Žito v zýmě sušili: Prška jim je byla nějak zamočila. Kobylka tam polní přiskočila; Že pak toho času Nebylo již v poli zrna ani klasu, (Nevědouc sy jiné dáti rady, Neb ji hnětly hrozné hlady), Prosyla jich, by se nad ní slitovali, Trošičku jí žita dali. Proč jsy, dějí: v letní době Nenanesla špíže sobě? Času, odpoví: sem málo měla; Neb sem celé líto V jednom pěla. Ti jí na to: Tohoť jest nám věru líto! Cos sy tedy vyzpívala v lítě, Skákej za tím v zýmě, milé dítě! 78