SMRT VLADIMÍRA CORTONA.

Xaver Dvořák

SMRT VLADIMÍRA CORTONA. Pulj 17. 10. v 6 ráno.
Třesk’ výstřel!... krev věrná vylila se na zem a zakouřila k nebi, hlas volající k Bohu o mstu; mlh ranních stín ji milosrdně přistřel! Však přece ozvěna zalehla v zem rodnou, jež Matkou klesla pod kříž; byl syn to a kost z její kostí, krev její krve – zbarvila mu plece! Už věky tak trpí; není konce, Bože! v kolika synech mřela, nad mučeníky syny slz proud už dávno zaplavil by její řeky! Tak posud!... Hle od Severu zved’ se přízrak, přes Tatry sem se nahnul, vztáh’ k Dolorose dlaň jak příslib: pro věrnost slovanskou jí v každý Osud! 20