STRÁŽNÉ OHNĚ.

STRÁŽNÉ OHNĚ.
Ohně se zažíhají na horách, signály strážné planou; ó, probuďte se, kdo jste ještě v snách, než nepřítel vtrh’ branou! Ó pozor, Slované, ať sever, jih, jsou vlci před branami; dychtivost svítí z očí vražedných, krvavý jazyk z tlamy. Hle, Záhřeb, Praha, Poznaň hranice už rázem zapálili; nuž, Slované, teď zbraně do líce a hlavně miřte k cíli! Teď nebo nikdy! v boji sbratřme se, druh k druhu a bok k boku; ovoce věrná láska přinese, vítězství do útoku. Dost dlouho rozptýleni byli jsme, oběti pro úklady; své vlastní šiky oslabili jsme, své zavinili pády. Tam dole milá Jugoslavie, zde Polsko pobratimí a naše sladká Čech’slovakie sestersky mezi nimi. 98 Dnes jeden svatý požár chvátí nás, svornosti výzva drahá: jak meteoru úžasného jas, hle, Záhřeb, Poznaň, Praha! A nebe posvěť tento věrný kruh, jenž spíná naše dlaně; konečně splatili jsme starý dluh: náš boj je bojem Páně! Kde půlnoc byla, dnes je rozdnění, jitřenkou tmy se dělí; Slovanstva veškerého sbratření dnes v skutečnost se vtělí. – Ohně se zažíhají na horách, signály strážné planou; rod vlčí ocas mezi nohy vtáh’ a vyje nad zklamanou! 99