„BUĎ ZDRÁVA, MATKO!“

Xaver Dvořák

„BUĎ ZDRÁVA, MATKO!“ „Bandé Mataram!“
Buď pozdrav tobě první, Drahocenná, ty Doloroso svého národa, neb přišla hodina, kdy bezejmenná tvá bolest končí se a Svoboda ti vdechne nové jaro, zvěnčí čelo, pod trnovím jež dosud krvácelo! S pranýře potupného, hle, tví syni tě vedou v plese, vrácena ti čest, jsi opět vládkyní v svém domě nyní a ratolesti strou ti do tvých cest; v ztracený Majestát tě oblékají: vstup na trůn jen a vládni svému kraji! Tvou slávu vidět, tvoje obrození je sladko dětem; slyšíš hřmít ten ples: Buď zdráva, Matko!? jak se mocně pění i vlny Gangu posvátného dnes! Jest jeden rytmus národa a země, i hory hradbou tobě zvedly témě! Je navždy konec zpupné cizovládě a právu zadost učiněno je; vše svobodné je s tebou ve souladě: mír tobě buď a sladkost pokoje! Neb světa duch, jenž do vesmíru vane, chce v lidstvu, mír a rovnost ať se stane! 74 Nuž, Indie, své zvedni čelo v pýše, o syny své se opři důvěrně; snuj dále epopej své staré říše, v hrdinné lásce Svých kveť nádherně; hle, z Čech i svobodných, kde žít nám sladko, v ples dětí tvých zní hlas: „Buď zdráva, Matko!“ 75