APOSTROFA

Viktor Dyk

APOSTROFA
Oh, oči, oči, které zvážily a lehkým našly. Oči, oči kruté, do prázdna kamsi tupě zabodnuté! Krutější všeho, co jsme zažili! Ó rty, ó rty, tak němé jako hrob! Rty, které nekousnou, ni nepolíbí! Kde chybí láska, náhle všecko chybí. Poušť mlčení; v ní zajdu beze stop. A ruce, ruce, které nechytí už nikdy růže. Bezmoc jich je tklivá, že z ticha výkřik do srdce se vrývá: „Já umírám, že nelze umříti!“ 17