V MRTVÉ ZÁTOCE

Viktor Dyk

V MRTVÉ ZÁTOCE
I. I.
To byla tichá, mrtvá zátoka, ztracená bohu, ztracená i světu. Stojatá voda. Mělká, hluboká? Vše páchlo bahnem; i ta vůně květů. Zde život v smrti a smrt v životě. Zde matné šero a tep srdce slabý. V soumraků letních těžké tesknotě svým skřekem chóry hlásily se žabí. Ráz vesel nezazněl tu v rákosí, hlas svěžích hlasů, žádaje a prose. SyčelaSyčelo cosi věčně: Darmo jsi. V zátoce mrtvé nenávidělo se... II. II.
Proud teď se valí. A tak dravý proud, že břehy rve, že kus země trhá. Proud, jehož cíl je těžko uhádnout: bere a dává, s břehu na břeh vrhá. Jaký to život, jaký okamžik! Jak bahna náhle nucena se hnouti! 160 Jak dravý živel do zátoky vnik’! A jakou kořist vidíš v dálku plouti! Byl zlobou proudu stržen kdesi most, loď rozbila se, trochu prken zbývá. Klid zátoky je dávná minulost: vše temně hučí, burácí a zpívá! U břehu sedím. Mžik? Den? Mnoho dní? A je to možno, že by tak se žilo? – Buď tedy zdráva, svatá povodni! Buď zdráva nám a vykonej své dílo! III. III.
Bude to zase tichá zátoka, zátoka smrti, nehybnosti, tlení? Puch bahna silnější rok od roka, a věčný soumrak v každou dobu denní? Je neměnný to zákon osudu, zde vegetovat, rozkládat se, hníti? Nevěřím tomu, věřit nebudu. Včerejší život nelze znovu žíti! Podzim 1914.
161 DOSLOV K DRUHÉMU VYDÁNÍ
Prvé vydání „Lehkých a těžkých kroků“ vyšlo v květnu 1915 nákladem „Přerodu“ (O. Parma). Vydání dnešní liší se od prvého úpravou i rozsahem; připojil jsem značný počet básní, otištěných v letech, předcházejících válce. Chtěl-li jsem však ilustrovati poměry tehdejší, nemohl jsem nic upravovati z příkrosti tehdejší, z invektiv, jimiž napadal jsem osoby, ale nikoli z důvodů osobních.
„Černý týden“ napsal jsem při vypuknutí aféry Švihovy. Ve vydání z r. 1915 řádila censura. Dosti podivně, poněvadž konfiskovány namnoze básně méně povážlivého rázu, než byly básně propuštěné. Byly konfiskovány úplně básně „Konkurs“, „Jiná píseň“ a „Buď jakkoli“; částečně báseň „Písnička o disposičním fondu“ (konec) a „Tenkráte“ (poslední čtyři verše). Básně z vydání původního označeny hvězdičkou.
Praha, 21. XI. 1926.
VIKTOR DYK.
[162] OBSAH
V KRAJI, KDE JE ZIMA 1909–1914
Osamělý večer7 Návrat8 Říjen9 Sloky11 Úsměvy, vůně, jarní van12 Dojem13 Sníh15 Apostrofa17 Píseň18 Melancholie19 Se stromu padá...20 V hlubokých lesích...21 Zelení sám...22 Nad hrobem24 In memoriam Jaroslava Vrchlického25
HORY A ÚDOLÍ 1911–1914
Zpovědník duší*)29 Jsou stromy, na nichž visí do března31 L. K. H.32 Píseň údolí34 Píseň hory35 Mluvily hvozdy37 Chvíle*)40 [163] Pohled43 Píseň dlouhé cesty48 Poledne50 Dvě písně k dramatu*)52 Co mluví bystřina*)54
PŘED KATASTROFAMI 1912–1914
Pohádka špatně končící59 Dumka novobydžovská62 Zahučaly hory66 Ten vítr68 Po Čechách pláč a tesknota...70 Status quo71 Hořké sloky74 Sen noci říjnové75 Ukolébavka82 Evropské panoptikum84 Písnička o disposičním fondu*)87 Konkurs*)91 Dvě návštěvy*)94 Dva zpěvy*)101 Černý týden*)108
V BOUŘI 1914–1915
S tou písní na rtech*)115 PouťPout*)117 Píseň matky*)120 [164] Loučení*)121 Jiné loučení*)122 Píseň k výročí Husovu*)123 Victor Hugo: Ve chvíli návratu124 Veselý chodec*)129 Píseň podzimní*)132 Zavanutí*)133 Apostrofa*)135 Hlas mroucích*)136 Jiná píseň*)139 Dětské nokturno*)141 Tenkráte*)142 Odpověď*)144 Causerie149 Modlitba za mrtvé154 On dit: soyez prudents!*)157 Improvisace kteréhosi ošklivého večera*)158 Buď jakkoli!*)159 V mrtvé zátoce*)160 Doslov k druhému vydání162
[165] NOVÁ BIBLIOTÉKA Pořádá Dr. Josef Kopal SVAZEK XI.
Viktor Dyk LEHKÉ A TĚZKÉ KROKY.
Vypravil Svatopluk Klír Nakladatelé Kvasnička a Hampl Praha-Král. Vinohrady Tiskem „Politiky“ v Praze 1927
E: sf; 2004 [167]

Básně v knize Lehké a těžké kroky: