DĚTSKÉ NOKTURNO

Viktor Dyk

DĚTSKÉ NOKTURNO
Tatínek nejde dlouho domů. Máme hlad. Vidíme v oknech protějších domů světla plát. Světýlka prvé a druhé a třetí jako sen. V pokoji zahřátém hrají si děti u kamen. Ulicí chodí chocholáči. Zřím je tich. Něco je slyšet, když je mi k pláčipláči, jako smích. Než otec šel, řek’: Budeme jísti. Míjí rok. Se stromů padá sežloutlé listí. Neslyšet krok. Za kliku nevezme ruka ničí. Ulicí vítr skučí a fičí. Dohasl oheň, dávno tomu. Tatínek nejde dlouho domů. „Lidové Noviny“ 24. prosince 1914.
141