II. PORAŽENÝ

Viktor Dyk

II.
PORAŽENÝ

Zlomený oštěp Quijota. Jak je to k smíchu! Jak nepoplvat poraženou pýchu kleslého milence života! Tvé tělo marné, hubené v arény kleslo písek. Zní klekání teď z měst a vísek. Všem, všemu život. Tobě ne. Zlomený oštěp Quijota. Jak tě to pálí, jak to zebe. Neumíš, brachu, přežít sebe. Taj nepochopils života! Květen 1914.